Mapa - Erfurt

Dóm Panny Marie, vnitřek

Erfurt je hlavní a největší město německého spolkového státu Durynsko. Město s bohatou historií a památkami, s univerzitou a významnými institucemi leží na řece Gera, 100 km jihozápadně od Lipska, 113 km východně od Kasselu a 180 km jihovýchodně od Hannoveru. Žije zde obyvatel.

Poprvé se připomíná roku 742 a na univerzitě, založené roku 1392, studoval Martin Luther. Mezi hlavní turistické cíle patří zahradnická výstava EGA, Erfurtský veletrh, středověká katedrála, Krämerbrücke a celé historické centrum s 25 kostely. Erfurt je významný železniční uzel a má vlastní letiště.

Archeologické nálezy dokládají osídlení od paleolitu, někdy v 5. století se zde vytvořil germánský kmen Durynků (Thuringi), který dal kraji jméno. Erfurt se poprvé připomíná k roku 742, kdy zde svatý Bonifác založil biskupství. Roku 805 zde Karel Veliký založil tržiště a vznikla královská falc. Roku 1094 začala stavba synagogy, která je dnes nejstarší v Evropě, ale roku 1454 byli Židé z města vyhnáni a mohli se znovu usídlovat až v 19. století.

Od 13. století se začal v okolí pěstovat boryt barvířský jako náhrada indiga a Erfurt se stal jeho hlavním tržištěm, od roku 1331 s císařským privilegiem. V téže době vzniklo v Erfurtu studium generale a roku 1392 byla založena univerzita, kde roku 1505 získal Martin Luther hodnost magistra. Ve stejné době zde žil a vyučoval medicínu lékař, významný mecenáš a humanista Georg Sturz ,(zakladatel stejnojmenného rodu, žijícího dodnes v Rakousku a ČR). Roku 1577 se městská rada přihlásila k protestantskému vyznání a roku 1618 jí mohučský arcibiskup potvrdil svobodu vyznání. Za třicetileté války město dvakrát obsadili a vyloupili Švédové a roku 1664 vojsko mohučského arcibiskupa, takže město ztratilo svoji nezávislost. Roku 1683 obyvatelstvo decimoval mor.

Roku 1802 připadl Erfurt Prusku a v letech 1806–1814 zřídil Napoleon Erfurtské knížectví, ale roku 1814 připadlo město znovu Prusku. Koncem 19. století se Erfurt stal významným průmyslovým střediskem, stále se však rozvíjelo i pěstování květin a semenářství. Počet obyvatel překročil roku 1906 sto tisíc a rozvoj města přerušila až hospodářská krize roku 1929. Roku 1933 převzali vládu ve městě nacisté, usadili zde velkou vojenskou posádku a po vypálení Velké synagogy bylo asi 800 židovských občanů odvlečeno do koncentračních táborů.

Za druhé světové války postihlo Erfurt 27 velkých náletů, při nichž zahynulo přes 1600 civilistů, 23 tisíc se octlo bez přístřeší, 530 budov bylo zničeno a přes 2500 poškozeno, včetně mnoha historických památek. 12. dubna 1945 město obsadila 3. americká armáda a od 3. července přešlo do sovětské okupační zóny. Koncem 60. let byly zbořeny historické čtvrti na východě města, kde vyrostlo velké sídliště. Roku 1970 se spolkový kancléř Willy Brandt v Erfurtu poprvé setkal se svým východoněmeckým protějškem Willi Stophem.

Po demonstracích 1989 se roku 1991 Erfurt znovu stal hlavním městem Durynska, 1994 byla obnovena univerzita i katolické biskupství a město bylo postupně opraveno. 26. dubna 2002 zde student místního gymnázia Robert Steinhäuser zabil 13 učitelů, 2 studenty, policistu a nakonec sám sebe.